První písemné zprávy o obci

  Charakteristickým rysem období 13. a 14. století je horečné osídlování oblastí do té doby kompaktně zalesněných, přeměňování pusté půdy v ornici a zakládání nových sídlišť. Na vymýcených pasekách byly zakládány osamělé dvorce a malé osady. Lidská sídliště uprostřed lesních, těžko prostupných porostů vznikala velmi obtížně. Kolonisté disponovali jen primitivními pracovními nástroji. Zalesněný terén poskytoval velmi malé možnosti obživy. Vybudování sídlišť a přeměna lesa v pastvisko a ornou půdu byla práce nesmírně obtížná a zdlouhavá. Pokácené stromy bylo třeba nejdřív odklidit, půdu pokrýt chvojím a úlomky dřeva, vše nechat uschnout, pak zapálit a popelem poprvé půdu pohnojit. Pařezy se nechaly v zemi a teprve až ztrouchnivěly, se vykopaly. Mezitím se selo mezi pařezy. Po vykopání pařezů byla půda definitivně vymýcena a zúrodněna. Nejstarší období každé vesnice, spadající do období raného středověku, bývá obvykle zahaleno rouškou tajemství. Nejsou k dispozici žádné písemné zprávy nebo jiné doklady, které by dokumentovaly založení obce a podaly alespoň základní informace o počátcích.

  Březina se poprvé připomíná v zemských deskách k roku 1365, tedy za vlády Karla IV. (1346 - 1378). Není třeba zdůrazňovat, že uvedený rok není rokem založení obce, ale pouze dokladem, že zde byla osada, která se stala předmětem majetkových nebo jiných změn. Počátky obce tak můžeme datovat do první poloviny 13. století. Obec Proseč je pak poprvé zmíněna třicet let poté, v roce 1395. Mé poděkování při hledání nejstarších zpráv o Březině a Proseči patří PhDr. Kateřině Smutné, ředitelce Moravského zemského archivu a Mgr. Pavlu Fricovi, odpovědnému za fondy stavovské a samosprávní zemské správy a zemských úřadů a institucí v Moravském zemském archivu.

 Na tomto místě zveřejňuji písemní prameny, které se mi podařilo získat. Abych čtenáře nezatěžovat kompletním přepisem a překladem, zmiňuje zde pouze nejdůležitější části latinsky psaných dokumentů, případně se snažím o překlad nejzajímavějších pasáží. Kompletní přepisy a překlady mám k dispozici u sebe, nebo na nich zrovna pracuji, neboť textu je opravdu dost. Po kliknutí na obrázek se listina zvětší na čitelnou velikost.

 

První písemná zmínka o Březině, rok 1365

Dominus Czenko dictus Crusschina de Leuchtenburk pro se et suis heredibus, Johannes de Mezirzicz et Johannes de Pirkenstein dominus in Polna domine Dorothée ipsius domini Crusschine Consorti super castro anteriori Ronow tarnen cum omnibus siluis ex parle Aque siue fluminis versus Brvnnam sifis et tendenlibus et super villis videlicet Vtyechaw Wranow Brodck Kanicz Cehnicz Brsyezina Lhota Wytouicz Habrowka Babicz et Obrzan ....

 

Pan Čeněk řečený Krušina z Lichtenburku podle možnosti své a svých dědiců Jana z Meziříčí a Jana z Pirkenštejna, pána v Polné, přidělil paní Dorothee své družce, věnem 1400 kop pražských grošů a nadto ještě hrad Ronov se všemi lesy a z části i vodami vyjma řek, které tečou směrem k Brnu a vesnice a to Útěchov, Vranov, Brodek, Kanice, Jehnice, Březinu, Lhotu, Vítovice, Habrůvku, Babice a Obřany se všemi vinicemi a obilnými lány vyjma hranic s řečenými vesnicemi a lesy, které patří k jiným vesnicím .... 

 

 

 

První písemná zmínka o Proseči, 24. srpen 1395

Ego Slawko dictus Nyemecz de Prossyeczye ad universorum tam presencium quam futurorum noticam cupio pervenire. Ouod bona maturaque deliberacione sanoque amicorum ae consanquineorum communicato consilio villam meam Obirzany prope Brunam cum omnibus el singulis suis bonis ac pertinenciis ... 

 

Slávek, řeč. Němec z Proseče prodává ves Obřany převoru a konventu kartuziánského řádu v Králově Poli za 190 kop gr. praž., z nichž hotově přijal 50 hř. a zbytek bude zaplacen ve dvou termínech. Slávek smí si Obřany až na požádání podržet ...

 

 

Zdroje:

Moravský zemský archiv, fond A3 Stavovské rukopisy, inv. č. 120, folium 8, ZDB IV
Moravský zemský archiv, fond E6 Benediktini Rajhrad (1045-1908), sign. Dg 10, inv. č. 417

Kontakt

PRO Březinu z.s. Martin Habáň
Březina 262
679 05 Křtiny
haban.martin@seznam.cz