Obecní volby za První republiky (1918-1938)

Volby 1919

 První svobodné komunální volby v nově založeném Československu se konaly dne 5. června 1919. Konaly se ale jen v Čechách, na Moravě v části Slezska. Nevolilo se na územích, jejichž příslušnost k československému státu ještě nebyla ujasněna (Vitorazsko, Hlučínsko, Valticko a část Těšínska) a volby nebyly organizovány ani na Slovensku a Podkarpatské Rusi. V Březině přišlo k volbám celkem 195 občanů s volebním právem, z toho sto žen a 95 mužů. Co se týče kandidátky, byla zde zaregistrována jediná kandidátka, takže volby jako takové odpadly. Po volbách pokračoval ve svém úřadování starosta Alois Polák.

 

Volby 1923

 Šlo o první místní volby po vzniku Československé republiky, které se konaly na celém území státu, tedy včetně Slovenska a Podkarpatské Rusi. Nevolilo se ovšem ve všech obcích a volby neprobíhaly v jednom dni (volit se začalo v září 1923). V Březině se volby konaly 16. září 1923. Voleb se účastnilo 187 občanů, z toho 95 žen a 92 mužů. Bylo odevzdáno 180 hlasů, tj. 96,26%. Nejsilnější stranou byla Občansko-domovinářská strana (Domovina domkařů a malorolníků), která získala 7 zastupitelských mandátů, 3 mandáty získala Lidová strana a 2 Československé socialistická strana. I po těchto volbách byl za starostu potvrzen Alois Polák, rolník z čp. 3. V Proseči vyhrála také Občansko-domovinářská strana se ziskem 5 mandátů, lidová strana získal 3 mandáty a českoslovenští socialisté 4 mandáty. Starostou byl zvolen opětovně František Polák, hostinský z čp. 7. Níže uvádím počet hlasů v Březině pro jednotlivé strany, Proseč bohužel není k dispozici.

 

Volby 1927

 V pořadí třetí komunální volby v Československu se konaly dne 16. října 1927. Volby probíhaly v době, kdy již vládla třetí vláda Antonína Švehly, takzvaná Panská koalice sdružující pravicové a středové politické strany české i německé, a měly za následek posílení opoziční sociální demokracie, ať již české, tak německé. V Březině přišlo k volbám celkem 210 občanů s volebním právem, z toho 102 žen a 108 mužů. Co se týče kandidátky, byla zde zaregistrována jediná kandidátka, takže volby jako takové odpadly. Po volbách byl znovuzvolen starosta Alois Polák.

 

Volby 1931

 Volby probíhaly v době, kdy vládla druhá vláda Františka Udržala, takzvaná široká koalice sdružující pravicové, středové i levicové politické strany české i německé. Vláda termín voleb odsouvala v naději, že odezní velká hospodářská krize, což se ale nestalo a ekonomický propad v Československu se místo toho nadále prohluboval. Volby se konaly v 2. polovině roku 1931 a počátkem roku 1932, neprobíhaly tedy najednou. Volby v Březině proběhly 27. září 1931 a oproti volbám z roku 19223 přinesly zásadní proměnu voličské podpory. Voleb se celkově zúčastnilo 231 občanů s volebním právem, z toho z toho 115 žen a 116 mužů, všech 231 lístků také bylo odevzdáno. Nejsilnější politickou stranou se stala Republikánská agrární strana, která získala více než polovinu všech hlasů. Dosavadní vítěz voleb, Občansko-domovinářská strana, získala podporu jen cca 17% obyvatelstva, mírně si pohoršila také Lidová strana. Víceméně stejné pozici si udrželi českoslovenští socialisté. I v tomto volebním období byl za starostu Březiny zvolen Alois Polák, změna proběhla v Proseči (kde bohužel nemáme data k volebním výsledkům), kdy byla na pozici starosty zvolen Jaroslav Pokladník.

 

Volby 1938

 Poslední obecní volby ve svobodném Československu proběhly v roce 1938. Volby probíhaly v době, kdy vládla třetí vláda Milana Hodži, takzvaná široká koalice sdružující pravicové, středové i levicové politické strany, nyní však již jen české, tedy bez německých menšinových stran. Vláda termín voleb dlouho odsouvala v naději, že odezní velká hospodářská krize i národnostní napětí mezi Čechy a Němci, ale tato očekávání se nenaplnila. Volby se konaly v několika vlnách během jara 1938, 22. května, 29. května a 12. června a atmosféru poznamenal anšlus Rakouska a česko-německé napětí, které nyní získalo již mezinárodní rozměr (částečná mobilizace v roce 1938). Šlo o vůbec poslední lidové hlasování během První republiky a o poslední volby s širokou stranickou soutěží až do parlamentních voleb v roce 1990. V Březině se volilo 29. května, voleb se účastnilo 254 voličů (132 mužů a 122 žen), lístků však bylo odevzdáno pouze 236, tj. 92,91%. Výsledky voleb byly odrazem celonárodních výsledků. Vítězně z nich v Březině vyšla Československá strana národně socialistická, která získala více třikrát více hlasů než v posledních volbách, kdy byla chápána jako nejlepší ochránce práv českého národa. Druhé místo získala Republikánská agrární strana, která však ztratila skoro polovinu svého voličstva. Mírně posílila naopak Občansko-domovinářská strana, Lidová strana naopak také skoro polovinu voličů ztratila. Po volbách byl starostou zvolen Jan Ševčík, rolník z čp. 9.

 

Zdroje:
SOkA Blansko, Archiv obce Březina (1827-1945), I. Knihy, Knihy protokolů ze schůzí obecního výboru, zastupitelstva a rady 1908 - 1939
SOkA Blansko, Archiv obce Březina (1827-1945), II. Evidenční pomůcky, Jednací protokoly zastupitelstva 1917 – 1932
SOkA Blansko, Archiv obce Březina (1827-1945), II. Evidenční pomůcky, Jednací protokoly zastupitelstva 1933 – 1939
SOkA Blansko, Archiv obce Březina (1827-1945), III. Spisy, Volební protokoly
SOkA Blansko, Archiv obce Proseč (1826 - 1945), I. Knihy Knihy protokolů ze schůzí obecního výboru, zastupitelstva a rady 1902- 1922
SOkA Blansko, Archiv obce Proseč (1826 - 1945), Knihy protokolů ze schůzí obecního výboru, zastupitelstva a rady 1922- 1948
SOkA Blansko, Archiv obce Proseč (1826 - 1945), II. Evidenční pomůcky, Jednací protokoly zastupitelstva 1916 – 1935
SOkA Blansko, Archiv obce Proseč (1826 - 1945), II. Evidenční pomůcky, Jednací protokoly zastupitelstva 1935 – 1941