Volba obecního zastupitelstva v roce 1906

 V tzv. Rakousku-Uhersku (oficiální název: V Říšské radě zastoupená království a země a Země svaté Štěpánské koruny uherské) se nachází obec Březina, která si po celá staletí žije svým poklidným životem. Její vedení je dáno na starost rychtáři, který rozhodoval o všem, co se v obci mělo dít, stavět a dokonce měl také právo soudit.

Volební urna Reformu přineslo až „jaro národů“ v roce 1848, kdy funkce rychtáře byla zrušena a obce mělo vést obecní představenstvo (později zastupitelstvo). Demokratizaci systému místní správy však ještě přerušily poslední záchvěvy absolutismu a teprve od 80. let začaly být do politiky vtahovány širší vrstvy obyvatelstva (např. roku 1882 bylo rozšířeno volební právo snížením censu ve dvou volebních kuriích na 5 zlatých), přesto až do začátku 20. století bylo volební právo značně omezeno. Velkou změnu přinesla reforma z let 1906-1907. Reforma znamenala rozšíření volebního práva na veškerou mužskou zletilou populaci, která splňovala některé podmínky, jako například beztrestnost, atd. Bohužel platila jen pro volby do Říšské rady, tedy parlamentu. Na přímé, rovné, všeobecné a tajné volební právo do obecních zastupitelstev si museli tehdejší občané počkat až do roku 1920.

 Voličstvo bylo rozděleno na tři kurie - rozvrstvení do jednotlivých kurií probíhalo na základě placených dlaní. Veškeré daně vybrané všemi oprávněnými voliči byly sečteny a výsledek vydělen třemi. Postupovalo se pak od nejvíce platících voličů, kdy kurie byla vždy naplněna, když součet dosáhl jedné třetiny veškerých zaplacených daní. Do první kurie náležela též honorace (bez ohledu na výši placených daní).

 Píše se 2. prosinec roku 1906 a v dopoledních hodinách se na místním obecním úřadě v Březině schází voliči k volbě obecního zastupitelstva. Starosta Alois Polák zahajuje volbu a připomíná voličům, ať vezmou na vědomí znění §9 a §11 volebního řádu, že mají volit dle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Vyzval voliče ke klidu, oznámil počátek volby a počala tak volba třetího sboru voličů. Ve třetí kurii hlasovalo celkem 36 volitelů, každý volitel přitom disponoval 3 hlasy. V třetí kurii se volili tři zástupci, kteří získali nejvíce hlasů – zvoleni tedy byli Alois Polák, František Ševčík a Josef Hloušek. Poté se přistoupilo k volbě náhradníků za III. kurii a těmi se stali pan Florián Procházka (24 hlasů) a Josef Křivonožka (20 hlasů). Výsledky voleb ve III. volebním sboru:

 

Alois Polák  27 hlasů Antonín Knecht 4 hlasy
František Ševčík 23 hlasů  František Nevoral 2 hlasy
Josef Hloušek  20 hlasů  František Ševčík  1 hlas
Hynek Bayer 15 hlasů František Hloušek 1 hlas
Havel Kubeš 8 hlasů Matouš Ševčík 1 hlas
Josef Sehnal  6 hlasů    

                                                                                                 
 Ve druhém volebním sboru byli zvoleni Jan Černohlávek (8 hlasů), Silvestr Blatný (7 hlasů), a František Nevoral (7 hlasů), po jednom hlasu obdržel Josef Opletal, Antonín Knech, František Hloušek, Matouš Ševčík a Antonín Šebela. Náhradníky za II. kurii byli zvoleni František Hloušek a Antonín Hloušek, oba získali osm hlasů.

 Po desetiminutové přestávce bylo přikročeno k volbě v prvním, tedy nejvyšším, volebního sboru. Zde byli zvoleni pánové Matouš Ševčík (8 hlasů), Josef Opletal (7 hlasů) a Robert Šíbl (6 hlasů). Po jednom hlasu dostali pánové Antonín Knecht, Hynek Bayer, Havel Kub, Karel Sotolář, František Hédl a František Malík. Náhradníkem byl sedmi hlasy zvolen Karel Sotolář a počtem hlasů šest pan Alois Polák (Březina 26, v první skupině kandidoval starosta Polák z Březiny 3). Následně byla volba prohlášena za platnou a ukončena. Byl sepsán protokol, pod kterým je podepsán starosta a čtyři členové komise.


Ustavující zasedání zastupitelstva po volbách

 Nově zvolené obecní zastupitelstvo se sešlo dne 11. prosince 1906 v plném počtu devíti zastupitelů. Program byl jasný – volba nového představenstva obec (dneska bychom řekli starosty a obecní rady). Dle tradic zahájil jednání Josef Opletal, nejstarší člen zastupitelstva a ten si k sobě zvolil dva členy výboru, pana Františka Nevorala a Josef Hlouška. Bylo předem předesláno, kdo za člena představenstva volen být nemůže a následně se zastupitelstvo usneslo, že volbu provedou veřejně a ústně. Následně bylo přikročeno k volbě představeného obce (starosty). Za představeného obce byl osmi hlasy volen Alois Polák (rolník, Březina 3), Rober Šíbl obdržel jeden hlas. Volba tak byla provedena hned prvním hlasování.

 Při volbě obecních radních byl za prvního radního zvolen Jan Černohlávek (získal 8 hlasů), za druhého radního byl také osmi hlasy zvolen František Ševčík (rolník, Březina 9). Po jednom hlasu obdrželi Silvestr Blatný a Matouš Ševčík. Volba taky byla provedena také prvním hlasováním. Zvolení svůj post přijali a jednání tak mohlo být ukončeno.

 

Zdroje:

SOkA Blansko, Archiv obce Březina (1827-1945), I. Knihy, Knihy protokolů ze schůzí obecního výboru, zastupitelstva a rady 1896 – 1908
SOkA Blansko, Archiv obce Proseč (1826 - 1945), II. Evidenční pomůcky, Jednací protokoly zastupitelstva 1903 – 1916
SOkA Blansko, Archiv obce Proseč (1826 - 1945), III. Spisy, Volební protokoly

Kontakt

PRO Březinu z.s. Martin Habáň
Březina 262
679 05 Křtiny
haban.martin@seznam.cz