Rekonstrukce středověkého dvoru Proseč

Dnešní obec Březinu tvoří dvě bývalé samostatné obce – Březina a Proseč. Tento příspěvek se bude věnovat Proseči, původně panskému dvoru. První písemná zmínka o obci pochází z 24. srpna 1395, kdy Slávek řečený Němec z Proseče (latinsky: Slawko dictus Nyemecz de Prossyeczye) prodává ves Obřany převoru konventu kartuziánského řádu v Králově Poli za 190 kop grošů pražských. Proseč je tak tedy zmíněna de facto nepřímo, jako sídlo onoho vladyky Slávka.
 


Část záznamu kupní smlouvy se jménem vladyky Slávka, r. 1395


Správa vsi či dvora tak přešla pod konvent v Králově Poli a následně dvůr získal premonstrátský klášter z Brna – Zábrdovic. Po nástupu rakouského císaře Josefa II. začalo období mnoha reforem, které se dotklo i této vsi. Dne 24. července 1784 byl zrušen klášter premonstrátů a majetek kláštera připadl náboženskému fondu. Prosečský dvůr byl rozparcelován novým osadníkům z Čech (proto se v této době objevují v matrice zcela nová příjmení) a zbytek majetku získal v roce 1830 v dražbě rod Dietrichstein. Ke spojení Březiny a Proseče pod jednoho majitele došlo v roce 1894, kdy majetek získal Jan II. Liechtenstein. Tomuto rodu patřila Březina již od roku 1604, její osudy byly spjaty s pozořickým panstvím.

Jak vypadala ves či spíše dvůr Proseč v době konce 15. století? Po dohledání a nastudování mnoha stran archivů, listin a starých map jsem vytvořil poměrně podrobný popisek a vlastní náčrtek prosečského dvora. Protože však nemám příliš výtvarné nadání, požádal jsem svého velice šikovného kamaráda a spolužáka z gymnázia, Mgr. Ondřeje Štěpánka, o pomoc s vytvořením obrazové rekonstrukce dvora Proseč.
 


Ilustrovaná rekonstrukce dvoru Proseč, konec 15. století (autor Mgr. Ondřej Štěpánek)


V Proseči stával dvůr, který se táhl od dnešních míst, kde stojí Lípa svobody, díle skrze bývalý Polákův hostinec až po bývalou zvonici v ProsečiTento stav z konce 15. století je zachycen na ilustrované rekonstrukci dvora. V dnešním domě č. 105 bydlel správce dvora (štít tohoto domu je snad ještě pozůstatkem bývalého objektu). Dům č. 132 byl obydlím šafáře a domy č. 104, 106 a 145 tvořily byty deputátníků. V místě, kde stojí domy č. 124, 125 a 126 byly bývalé panské sýpky. Za sýpkou v mělčině pak přehrazením vznikl rybník, do kterého vtékaly dva malé potůčky z oblasti zvané Nad bednárnou. Od rybniční hráze pak vedl kanál, který odváděl vodu z rybníka směr k dnešnímu obecnímu úřadu, kde se kanál napojoval na v té době volně tekoucí Ochozský potok (dnes je zatrubněn a vede pod cestou kolem obecního úřadu, hospody až k Březkově kovárně). Brána vedoucí do hospodářské části dvora stávala mezi domy č. 128 a č. 126. Ovčárna a chlévy pro hovězí dobytek stály v místech nynějších domů č. 108, 109, 110 a 111. Bývalý hostinec u Poláků býval původně panskou hospodou.

Později ke dvoru patřily ještě tři další domy (dnes ležící při odbočce z hlavní silnici k březinské kapli) a to dům č. 101, který byl majetek stolaře Ludla, č. 102 byl majetkem vojenské  rodiny Langrů a dům číslo 103 patřící Blatným. Za dob zábrdovických premonstrátů byl dvůr nově obehnán pevnou a silnou zdí. Nasvědčují tomu odkryvy širokých základů při stavbě silnice u bývalé prosečské zvonice a při domě č. 111, stejně tak při stavbě zahradních terasů u domů č. 106 a č. 145. Základy panské zdi byly stavěny z cihel s dobrou a hodně vápennou pevně držící maltou. Dvůr a tvrz tak byly dobře zabezpečeny proti vnějšímu nepříteli. Do budoucna se pokusíme zachytit i tento stav dvora Proseč.

 

Zdroje:

Kronika obce Březina 1966 - 1985
Moravský zemský archiv, fond E6 Benediktini Rajhrad (1045-1908), sign. Dg 10, inv. č. 417
Stabilní katastr a císařské povinné otisky Proseč (http://archivnimapy.cuzk.cz)

Anketa

Bydlíte v?

Březina (52)
Proseč (7)
Jinde (4)

Celkový počet hlasů: 63

Kontakt

PRO Březinu z.s. Martin Habáň
Březina 262
679 05 Křtiny
haban.martin@seznam.cz