Epidemie v našich obcích
Metla lidstva, černá smrt, černé mření, nemoc asijská a podobně byla v dávných dobách nazývána epidemie moru. Mor je velice starou epidemií, první historicky doložená epidemie dýmějového moru propukla za panování Justiniána I. v roce 541 v Konstantinopoli, tehdy největším evropském městě. Pravý mor se začal v Evropě a posléze i v Českých zemích objevovat ve 14. století. Nejhorší celoevropská epidemie moru v letech 1346-1352 měla na svědomí 25 miliónů mrtvých, tedy asi třetinu obyvatel tehdejší Evropy. První epidemie zasáhla české území v roce 1349, měla však jen okrajový průnik a ztráty v naších zemi byly minimální. Poslední smrtelná vlna přišla v letech 1711 - 1715, kdy v Čechách zemřelo 200 tisíc lidí, od roku 1716 se už mor na českém území neobjevil. Mor byl do našich krajin zavlečen často ve válečných letech nepřátelským, ale i naším vojskem, býval však také následkem neúrody a následného hladu, nebo byl do našich končin zavlečen lidmi, kteří utíkali z míst černou smrtí postižených.
Život za moru byl velmi deprimující. Když do města či obce dorazil mor, příbuzní opouštěli své blízké. Brzy začalo váznout zásobování jídlem. Málokdo se staral o nemocné, málokdo je pohřbíval. Mrtví byli nakládání na vozy a odváženi na hřbitov k pohřbení, po nějaké době nebyli ani pohřbívání, protože zemřeli i hrobníci. Smrt si nevybírala, umírali mladí i staří, bohatí i chudí. Lékaři vymýšleli různé léky (samozřejmě neúspěšné), sami byli oblečeni v podivných hábitech, s maskou, která měla velký nos a tlustými brýlemi.
Historické prameny uvádí, že oblast Brna a okolí zasáhly morové rány v letech 1282, 1358, 1535, 1597, 1619, 1622, 1643, 1645-1648, 1669, 1679-1680, 1742 a 1805 (tato epidemie se však dnes spíše považuje za epidemie cholery). Kdy a jak silně byly zasaženy i naše obce není možné přesně zjistit, neboť chybí zápisy v matrikách zemřelých - křtinské matriky mají dochované záznamy o zemřelých až od roku 1753. Listinný materiál byl v těchto dobách navíc někdy ničen, aby se jím nákaza v budoucnu nešířila. Jistá zpráva se dochovala z dob 30leté války, kdy epidemie černého moru zasáhla i naše obce. Dle zápisů tehdy této epidemii podlehlo 290 obyvatel křtinské farnosti.
V roce 1705 byla pro Moravu vydána nová úřední pravidla o čelení morové nákaze. V jednotlivých kapitolách pojednávala o lékařích, ranhojičích, lazebnicích, kněžích, o bohoslužbách, škole, poště, o povinnostech majitelů domů a otců rodin, o řemeslech, o truhlářích jak rakve dělat mají, o hostinských a cestujících, o nosičích nemocných a mrtvých, o hrobnících, jakožto i o těch, kterým byla svěřena dezinfekce zasažených domů. Obcím bylo nařízeno zasílání zpráv o zdravotním stavu obyvatelstva obce a to každý týden a bez odkladů hlásit podezřelé onemocnění. Schůze, taneční zábavy, muzika, koledy, hody či poutě byly po dobu nákazy přísně zakázány, případná karanténa trvala v dané obci 40 dní. Vedle těchto pravidel byly doporučeny pobožnosti a modlitby při dvojím či trojím vyzvánění denně, uctívání zázračných obrazů či stavby morových sloupů. Když nákazy pominula, byly domy vykuřovány, náves řádně čištěna, šatstvo a prádlo větráno či páleno a nábytek čištěn zvláštními pověřenci, kteří se s ostatním obyvatelstvem nesměli stýkat. Hroby za dohledu musely být pečlivě uzavřen a zasypány vápnem.
Mor však nebylo jedinou závažnou epidemií, která zasahovala naše území. Zdravotnictví nebylo na takové úrovni jako dnes, a tak se velice obtížně čelilo také dalším epidemickým chorobám, jakou byla například cholera, břišní tyfus či pro současníka obyčejná chřipka, tehdy poměrně často smrtelná nemoc.
Naše a okolní obce zasáhly epidemie cholery několikrát, závažná pandemie cholery zasáhly naše obce v roce 1831 (v Březině zemřelo 36 nemocných, v Proseči 9 nemocných), v roce 1855 (v Březině zemřelo 12 nemocných, v Proseči 17 nemocných) a naposledy za prusko-rakouské války v roce 1866 (v Březině zemřelo 10 nemocných, v Proseči 12 nemocných). Nemoc se přenáší alimentární cestou, nejčastěji pitnou vodou znečištěnou fekáliemi nebo potravinami. Účinnou prevenci představuje mytí rukou, převařování vody či její dezinfekce, dodržování základních hygienických pravidel při zacházení s potravinami.
Zápisy z matriky zemřelých v Březině, rok 1866
Zápisy z křtinské kroniky
Rok 1831
Dne 19. října objevily se první známky orientální "cholera morbus" v Bukovině. Ve Křtinách vypukla 9. listopadu, v Habrůvce téhož dne, v Bukovince ku konci listopadu, v Proseči 1. prosince a v Březině 9. prosince. Přes 500 lidí onemocnělo a 93 zemřelo a sice: ve Křtinách 12, v Březině 36, v Bukovině 9, v Habrůvce 27, v Bukovince 7, v Proseči 9 - celkem 93. Když se objevily první známky nemoci, nastal velký strach. Lidé strnuli úzkostí zde jako jinde a úzkost rozmnožovala částečně toto zlo. Nebylo lékaře, který by mohl poskytnouti pomoci. Farnost v tomto ohledu byla úplně opuštěna s výjimkou vesnic panství Pozořického, Březiny a Habrůvky, kam byl poslán od pozořického úřadu lékař, když nemoc nejvíce řádila. Duchovní musil býti lékařem duší i těla. Každý radil a pomáhal, jak mohl. Nejvíce z těch, kteří si dali poradit a dle toho se řídili, šťastně se uzdravili.
Rok 1866
Již za pruské invase záměrná nemoc - cholera - v Čechách a na Moravě, jmenovitě ve větších osadách a městech zle hospodařila a vyžádala si mnoho obětí nejen z chudých tříd, ale i z vyšších a vysokých stavů. Nemoc byla zavlečena Prusy. Z pruských vojenských oddílů zemřelo v Brně a okolí na 14 000. V Brně zuřila tato nemoc 4 měsíce. Co se týká křtinské farnosti, vypukla cholera nejdříve ve Křtinách a to 7. srpna. Potom vypukla cholera 9. srpna zároveň v Březině a Proseči, později v Habrůvce, pak opět ve Křtinách a konečně v Bukovině. Poslední případ cholery byl zaznamenán 3. listopadu v Proseči. Vcelku trvala nemoc 89 dní. Jest poznamenati, že v jediné k faře náležející osadě, Bukovince nebyl žáden nemocen na choleru. Počet všech zemřelých na choleru ve Křtinské farnosti obnášel 69. Tak byl rok 1866 rokem těžkých zkoušek a navštívení a dej dobrotivý Bůh, aby příští rok příští rok přinesl žádoucí mír a toužený mír uvnitř i venku a požehnaný na ovoci a polní úrodě.
Zdroje:
Kronika obce Březina 1966 - 1985
Kronika městyse Křtiny
Matrika zemřelých farnosti Křtiny 1784 - 1894
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Černá smrt [online]. c2012