Vápenictví v Březině

 Devonské vápence se staly v 17. stoletím základem po novou nezemědělskou činnost zdejšího obyvatelstva při získávání finančních prostředků. Rozvinulo se zde pálení vápna, které nacházelo dobrý odbyt jako v Brně, tak ve zbytku jižní Moravy. Především v 18. a 19. století se stala výroba vápna velmi významným vedlejším zaměstnáním místních rolníků. V blízkém okolí obce dodnes můžete najít unikátní zděné pece na pálení vápna či povrchové malé lomy na vápenec

 V roce 1843 byly v Březině v provozu čtyři vápenky, které ročně produkovaly asi 800 měřic vápna, tj. asi 56 tisíc litrů vápna. V Proseči byly také čtyři vápenky, které však produkovali asi 1800 měřic vápna, tudíž již velice slušné množství. Vápno se rozváželo na tzv. vápencích, tj. vozech s plachtami napnutými na obloukových obručích a s formanskou lucernou pod vozem. Byly to generace slavných vápeníků – Hloušků, Blatných, Sehnalu, Knechtů, Poláků, Tůmů a mnohých dalších. Kteří provozovali obchod s vápnem jako doplňkové zaměstnání k rolnickému povolání. Selských vápenek bylo před rokem 1925 v lese “U luže“ celkem osmnáct, jejich činnost byla ukončena po roce 1926, kdy byla postavena v obci nová kruhová vápenka. Kromě toho byly na místě zvaném “V Hlubné“ (dnes lom Skalka) dvě šachtové neboli cylindrové vápenky, jež do roku 1918 patřili Lichtenštejnům. Výhodou této lokality byl poměrně velký vápenný lom hned vedle vápenek.


      
Výstavba kruhové vápenky 1925-1926                        Vápenka v Hlubné                           Situační plán vápenky Hlubna         
 

 V roce 1925 byla zahájena výstavba kruhové vápenky, kterou financovali samotní místní rolníci, část akcií – v hodnotě 60tis. Kč - přezvala i obec Březina. Vápenka byla dostavena v roce 1926 a celkové náklady se vyšplhaly na 1.250.000 Kč. Až do začátku 50. let představovala největší průmyslový podnik na Křtinsku. Do roku 1947 byla vápenka majetkem místních rolníků, kteří byli akcionáři tohoto podniku, v roce 1947 se stala národním podnikem – Hlubna (název vznikl podle dvou šachtových vápenek V Hlubné). Prvním národním správcem se stal Antonín Černohlávek z Březiny, dělník tohoto závodu. Od roku 1965 se zde již vápno nepálilo a to kvůli nedostatku dělníků a špatné jakosti vápence. Její objekty se začaly využívat pro chemickou výrobu. Vedení výrobního družstva Hlubna se v roce 1969 usneslo o demolici továrního komínu, který se stal pro nový charakter chemické výroby již nepotřebným. Místní národní výbor v Březině však tuto demolici prozatím nepovolil. Teprve dne 11. února 1975 ve 12.30 hodin byla provedena demolice 45 metrů vysokého továrního komínu.

 Na jaře 1976 bylo započato s demolicí kruhové vápenky, poslední budovou vápenického průmyslu, čím končí epizoda vápenictví v Březině. Stará sláva březinských rázovitých postav starých vápeníků, které znala celá jižní Morava, patří již dávné historii naší obce. Zůstávají už jen vzpomínky pamětníků, několik polozapomenutých míst v okolních lesích a pár fotografií, které se dochovaly.


                               
                                                                             Hlubna před rokem 1975

 

Zdroje:

SOkA Blansko, Archiv obce Březina (1827-1945), Knihy protokolů ze schůzí obecního výboru, zastupitelstva a rady 1908- 19139
Křtiny a okolí: historie a současnost, František Čapka, 1987
Kronika obce Březina 1966 - 1985

Kontakt

PRO Březinu z.s. Martin Habáň
Březina 262
679 05 Křtiny
haban.martin@seznam.cz