Daňové přirážky

 Daně byly snad od doby, co lidé začali žít společně. Ne vždy byly peněžní, jako je tomu dneska, ale byly vždy. Co se týče daňových přirážek, ty přišly mnohem později, ale na našem území se poměrně dobře ujaly. Daňové přirážky se za Rakouské monarchie staly hlavními příjmy obcí, následná Československá republika v této tradici pokračovala, i když se stále častěji objevovali názory na nutnost regulace. Přirážky k přímým daní, které uplatňovaly samosprávné celky, především tedy pak obce, se v čase neustále zvyšovaly. U některých obcí a jednotlivých typů daní dosahovaly až 1000%, což je jistě i z dnešního pohledu neuvěřitelné číslo. Jak daňové přirážky fungovaly? Vezmeme si příklad z knihy přirážek Březiny z roku 1902 (vedená v korunách a haléřích), kdy daňová přirážka činila 40%. Pro zajímavost je uveden i velkostatech Pozořice, který měl v březinském katastru většinu pozemků.

 

Jméno Pozemková Domovní Činžovní Výdělková Daně Přirážka CELKEM
Křivonožka 1 K, 44 h 3 K --- --- 4 K, 44 h 1 K, 78 h 6 K, 22 h
Hloušek 2 K, 91 h 3 K, 40 h --- 6 K 12 K, 31 h 4 K, 92 h 17 K, 23 h
Blatný 74 K, 85 h 3 K 7 K, 20 h 4 K 89 K, 05 h 35 K, 62 h 124 K, 67 h
Velkostatek 984 K, 47 h --- --- --- 984 K, 47 h 393 K, 79 h 1378 K, 26 h

 

 V dobách Rakousko - uherské monarchie většinou přirážky napřekračovali více než dvojnásobku centrálně určených daní, výjimku tvořili období, kdy v obcích probíhala výstavba zásadnějšího charakteru, jako obecních úřadů, hřbitovů, škol či elektrifikace obcí. V tomto případě - ovšem většinou na rok až dva rostla daňová přirážka většinou již nad hranici únosnosti. Tak například v roce 1912 začala výstavba nové školy v Březině a ta (jak je uvedeno i níže v tabulce) zvedla pro rok 1913 daňovou přirážku na 515%, v Proseči dosáhla daňová přirážka v roce 1913 dokonce 698%. Pokud například pan Křivonožka měl daňovou zátěž 4  koruny a v roce 1910 platit daňovou přirážku 2 koruny a 40 haléřů, tak v roce 1912 měl se stejnou daňovou zátěží zaplatit už přirážku 20 korun a 6 haléřů, což je podstatný rozdíl v neprospěch peněženech daňového poplatníka. Níže uvádím daňové přirážky tak, jak byly schváleny při jednáním obecního představenstva.

 

Daňové přirážky v Březině v dobách Rakouska - Uherska

Rok

1900

1901

1902

1903

1904

1905

1906

1907

1908

1909

1910

1912

Přirážka

60%

72%

40%

85%

70%

45%

36%

65%

52%

100%

60%

515%

 

Daňové přirážky v Proseči v dobách Rakouska - Uherska

Rok

1895

1896

1900

1901

1902

1903

1911

1913

1915

1916

1917

1918

Přirážka

108%

88,5%

190%

73%

150%

151%

101%

698%

375%

540%

544%

612%

 

 Za dob první Československé republiky rostly daňové přirážky astronomicky nahoru a - jak jsem již uvedl výše - někdy dosahovali až 1000%. Dle vládního návrhu z roku 1926, o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy, mohou přirážky svazků územní samosprávy (zemí, žup, okresů a obcí) býti vybírány k těmto daním přímým: dani pozemkové, dni domovní, všeobecné dani výdělkové, zvláštní dani výdělkové bez přirážky rentabilitní a likvidační, dani rámové, pokud se vybírá přímo, dani z vyššího služného. Od roku 1928 měly být nejvýše přípustné níže uvedené sazby. Za zcela mimořádných podmínek (při velkém zadlužení) mohly být obecní přirážky zvýšeny na 300 % (resp. 350 %), okresní na 150 %, nebo pokud se zastupitelstvo usneslo nejméně tříčtvrtinovou většinou všech  členů.

  • přirážky zemské (župní) 160%
  • přirážky okresní (silniční okresní) 110%
  • přirážky obecní 200%


 Koaliční poslanci tehdejší vlády obhajovali omezení přirážek dvěma základními argumenty. Zaprvé, samosprávné celky by mohly provádět daňovou politiku odlišnou od politiky centrální vlády, a tím zcela negovat její plánované důsledky. Zadruhé, přirážky v posledních letech dosáhly neúnosné výše a je potřeba je omezit. Tento fakt akcentovali především poslanci národní demokracie, kteří nejvíce opakovali tezi oblahodárném vlivu snížení daňové zátěže na výrobu a obchod. Naopak německá nacionalistická i socialistická opozice však za omezováním přirážek viděla snahu dále omezit práva německých samospráv. Reforma se podle poslance Dietla „stane hrobařem samosprávy a bude zapsán v knize hanby… pro kapitalistický zisk zasadily přímo smrtelnou ránu poslednímu zbytku německé samosprávy v tomto státě.“ 

 

Daňové přirážky Březiny v dobách Československé republiky

Rok

1928

1929

1930

1931

1932

1933

1934

1935

1936

1937

1938

1939

Domovní 

200%

200%

200%

200%

200%

200%

200%

200%

200%

200%

200%

200%

Ostatní

200%

200%

200%

250%

250%

150%

300%

350%

300%

300%

300%

300%

 

Daňové přirážky Proseče v dobách Československé republiky

Rok

1928

1929

1930

1931

1932

1933

1934

1935

1936

1937

1938

1939

Domovní 

300%

200%

200%

200%

250%

200%

200%

200%

200%

200%

200%

200%

Ostatní

300%

200%

200%

250%

250%

150%

300%

350%

300%

300%

350%

350%

 

Zdroje:

SOkA Blansko, Archiv obce Březina (1827-1945), IV. Účetní knihy, Daňové přirážky
Vládní návrh Zákona o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy